Elektrárna Tušimice
AKCE ELEKTRÁRNA TUŠIMICE
V neděli 26. listopadu 2017 proběhla pro velký úspěch, už podruhé, naše akce v elektrárně Tušimice (II). Na organizaci akce se výraznou měrou podílel Tonda Olexa, za což mu patří náš vřelý dík.
Ráno proběhl sraz ve stanovenou dobu na obvyklém místě. Sešli jsme se v poměrně hojném počtu devíti lidí, což vydalo s naší bagáží na dvě vrchovatě plná auta. Cesta na elektrárnu proběhla v poklidném duchu našich dopravních předpisů pod vedením GPS navigace. K elektrárně jsme dorazili s poměrně solidní časovou rezervou, přes to se nám byli ochotni, po našem ohlášení, pracovníci elektrárny okamžitě věnovat.
Naši exkurzi jsme začali na učebně školením o bezpečnosti práce. Následovaly informace o historii elektrárny. Také jsme byli seznámeni s technologiemi výroby a distribuce elektrické energie. Bez zajímavosti nebyly ani technologické detaily o použitém odsíření spalin elektrárny nebo o odloučení prachových částic a jejich následném zpracování. Elektrárna již v předstihu splňuje budoucí přísné normy EU. Bez zajímavosti nebyla ani informace o tom, že některé použité technologie sponzorovalo sousední Německo.
Vybaveni zelenými svítícími vestami a slušivými žlutými bezpečnostními přilbami, které nám trochu překážely při fotografování, jsme se vydali do prostor elektrárny. Prohlídku jsme začali na úplném konci technologického řetězce, tedy na výstupu VVN z elektrárny. Procházeli jsme okolo jemně vrnících traf, z nichž po drátech odcházel hotový produkt elektrárny - elektrický proud. Prošli jsme pod dopravníky, které dopravují na deponii strusku a popílek, pod dalšími, které dopravovaly do zásobníků sádrovec z odsíření. Naprostá většina uhlí, kterým se v elektrárně topí, je dopravována na místo taktéž pásovými dopravníky, takže změť různých konstrukcí je téměř dokonalá. Mezi tím prochází mnoho různých trubek od chladící a napájecí vody a pochopitelně i spousta elektrických kabelů, zajišťujících zdroj energie pro nespočet elektrických motorů různých pomocných pohonů. Různě zohýbaná vedení, propletená na první dojem nepochopitelným způsobem mezi sebou, vytváří v mnoha případech docela fotogenická zákoutí. V takovýchto kulisách jsme došli k jedné z chladících věží elektrárny, která byla právě odstavená, takže jsme měli jedinečnou možnost prohlédnout si tuto impozantní stavbu i zevnitř. Nejprve jsme vystoupali po strmých schodech k malému oválnému otvoru vedoucímu do vnitřních prostor chladící věže a už jsme se mohli procházet po lávkách vedoucích nad sprchami rozstřikujícími v provozu chladící vodu. Impozantní byl i pohled vzhůru k nebi, vedoucí ohromnými prostorami chladící věže. Tato elektrárna nemá klasický komín a spaliny jsou z ní odváděny spolu s chladící párou právě z chladících věží. To je jedna ze zajímavostí této elektrárny. Následně jsme prošli přes provozy odsíření a odloučení popílku ke kotlům a zásobníkům uhlí. Mohli jsme si z blízka prohlédnout kotle, jejichž velikost zabírala mnoho pater elektrárny a veškeré technologické zázemí s tím související. Vzhledem k dobrému počasí jsme navštívili i střechu elektrárny, odkud byl výborný rozhled po okolí elektrárny i po elektrárně samotné. Tam vznikla i naše společná fotografie exponovaná i s našimi místními průvodci. Následně jsme sjeli do haly, v níž byly umístěny generátory vyrábějící elektrický proud. Na jedné odstavené turbíně jsme si mohli na její nízkotlaké části prohlédnout uchycení lopatek turbíny, na jiné pak pro změnu uchycení krytu vysokotlaké části turbíny mohutnými šrouby, odolávajícími vysokému tlaku v turbíně.
Jako třešnička na dortu pak na mnohé působila prohlídka velínů elektrárny. Energetický velín ovládal jeden pracovník, který měl na starosti distribuci elektrické energie. Na technologickém velíně, který byl podstatně větší, měl každý provozní blok elektrárny přidělen jednoho řídícího pracovníka, který měl na starosti kontrolu přísunu paliva, kontrolu chlazení, napájení vodního okruhu, kontrolu odsíření i odlučování pevných častic ze spalin a také kontrolu otáček turbíny daného bloku a podle množství zobrazovaných údajů na displejích i mnoho dalších hodnot, které byly pro nás laiky španělskou vesnicí. Celkově nás zaujalo množství použité automatizace v provozu a s tím související nízký počet zaměstnanců ve směně.
Protože provozovaná elektrárna v sobě spojuje značné množství různorodých použitých technologií, měl každý z fotografů možnost nalézt mezi nimi něco, co ho zaujalo a tak si doplnit své portfólio o další zajímavé snímky z provozu, který není v takovém rozsahu běžně přístupný veřejnosti. Díky ochotným průvodcům, kteří fundovaně zodpovídali naše zvídavé dotazy jsme se dozvěděli i mnohé podrobnosti přímo v provozu, čímž byla zcela uspokojena naše touha po vědění. Návštěva elektrárny v Tušimicích se tak může započítat mezi další vydařené akce našeho fotoklubu.
Václav Hedrlín
